Marco a Maya 2

1. března 2016 v 19:09 | Sabi |  Jednorázovky het real
Večer :
Zazvonil mi mobil.Zvedla jsem to.Byla to Monika.Chtěla abych za nima přišla do jednoho klubu.Snad GoldStar se jmenoval nebo tak nějak.Souhlasila jsem jen proto, že jsem neměla, co dělat.Znovu jsem vyťukala Moniky číslo.Chvíly jí trvalo než mi to zvedla a když to udělala strašně dlouho cukrovala na Taylera.
,,A nechceš mi říct jak se do toho klubu mám dostat ?? " spustila jsem když se v telefonu konečně ohlásila.Řekla mi ať si vezmu taxíka.
,,Taxíka ?! Zbláznila si se ?? " slyšela jsem jak se začala smát a pak jen řekla něco v tom smyslu jako ,,tak jeď autobusem třeba na něj narazíš,, čůza urejpaná.
,,Klidně !! " zavěsila jsem jí a zachvilku už jsem stála před domem.Poprchávalo.Vydala jsem se na zastávku, ale když jsem tam přišla autobus akorát přijíždel.Když jsem platila zjistila jsem, že autobus staví pořádnej kus od klubu.Budu muset přestupovat.Z prvního autobusu jsem vystoupila a chystala se na druhej když jsem si všimla, že je dávno v dálce.
,,Sakra !! " zaklela jsem a začala stopovat taxíky.Najednou se rozpršelo.Stála jsem na místě a nechala na sebe dopadat ty obří kapky.Na sobě jsem měla maminčinu drahou sukni, černý boty na podpadku, tilko s výstřihem a kabátek s dlouhým rukávem.Začala jsem brečet.Znovu mi zazvonil mobil.
,,Ano ?? " fňukla jsem.
,,Doufám, že už jsi v autobuse, protože se pěkně rozpršelo " ozvala se z telefonu Nicol.
,,Ne...ten druhej mi ujel a v tuhle dobu a na tohle pitomym místě nemůžu chytit žádnýho podělanýho taxíka !! Nemůžete pro mě nikdo přijet ?? " brečela jsem.Zavěsila.Ta blbka zavěšila.Dvakrát jsem dupla.Stála jsem dál na místě.Zvedla jsem znovu ruku.Někdo mi zastavil.Přiběhla jsem k autu a pak do něj nasedla.Už zase.Chtělo se mi okamžitě vystoupit, ale zamknul.
,,Kam to bude ?? " usmál se na mě.
,,Domu " popotáhla jsem.Vystoupil.Přišel k ním dveřím otevřel je a vytáhl mě za ruku ven.Byla jsem zmatená teda alespoň dokud neotevřel zadní dveře a nevyzval mě abych si sedla.Pak se vrátil na svý místo vypnul motor a zalezl ke mě na zadní sedadlo.Opět zamkl.Na auto dopadaly kapky deště a to bylo jediný, co jsem slyšela.
,,Je taky trochu mokrá " zašeptal když mě zabaloval do své bundy.
,,To nevadí...děkuju " podívala jsem se na něj.
,,Omlouvám se " cukla jsem sebou když to vyslovil.
,,Proč ?? " zeptala jsem se a vteřinu na to mi to bylo jasný.
,,Ta pusa " omluvně se na mě podíval.Tenhle pohled si pamatuju dodnes.
,,Já..." začala jsem, ale skočil mi do řeči.
,,Jak se jmenuješ ?? " vychrlil ze sebe.
,,M-maya a ty ?? " podívala jsem na něj nejmilejším pohledem jakym jsem zvládla.
,,Marco..." podívala jsem se mu do očí a zjistila jsem, že nejsou hnědý, ale hnědozelený.Měly tak krásnou barvu.V životě jsem hezčí oči neviděla.Přitisknul mě k sobě.On mě normálně objal.Seděla jsem na zadním sedadle jeho auta v jeho objetí s jeho bundou kolem ramen a bylo mi krásně.
Nejdřív jsem si myslela, že to budou ty nejhorší narozeniny vůbec, ale Marco mi ukázal, že ne.Když jsem se uklidnila navedla jsem ho k mýmu domu a on mě odvez.Pořád pršelo takže nás schoval pod svojí bundu než jsme zaběhly ke dveřím.Nad nima je malá střížka.
,,Děkuju " usmála jsem se na něj a podala mu jeho bundu.
,,Nemáš zač " oplatil mi úsměv a tu totálně mokrou bundu si oblíkl.
,,Asi bych už měla jít " špitla jsem a sáhla na kliku.
,,Počkej !! " chytil mě za ruku a přitáhl si mě k sobě.
,,Každý hezký rande by mělo končit pusou " usmál se.Tím, co řekl zase všechno zkazil.Probodla jsem ho pohledem a otevřela dveře do domu.Myslel si, že ho zvu dál nebo, co protože udělal krok blíž ke mě, ale já mu přesně v tu chvíly zabouchla před nosem.Pitomec jeden !!
Druhý den ráno mi bylo ještě hůř než včera večer.Probudila jsem se o půl hodiny dřív než obvykle a 35 minut předtím než zazvonil budík.Chtělo se mi znovu brečet, ale tentokrát jinak.Možná víc nahlas možná víc potichu.Chtěla jsem vykřičet do světa svoje pocity a pak mi došlo, že vlastně nevím, co cítím.
,,Mayo vstávej !! " ozval se Harry z kuchyně.Nechápu jak může bejt vzhůru takhle brzo když pak stejně jenom posedá v obýváku.Mýmu bráchovi Harrymu je 22 a je tak trochu dítě.Nemá ujasněno, co chce dělat a tak.Celej den posedává doma a říká tomu ,,hledání práce,,.To je celej Harry.Ani jsem mu neodpověděla a rovnou jsem sešla do kuchyně.Nasnídat, vyčistit zuby, oblíct...
Když jsem se obouvala před domem se ozval klakson auta.Obula jsem se a šla se podívat jestli náhodou nejede pro Moniku, Tayler.Ne Tayler to nebyl.To auto, co stálo před našim domem jsem si od včera pamatovala.Bylo Marcovo.Vystoupil a otevřel dveře u spolujezdce.S úsměvem mi ukazoval, že si mám sednout.
,,Jedu autobusem " řekla jsem mu.
,,Ne jedeš se mnou autem " zasmál se.Ani náhodou.Zachránila mě Monika, která akorát vycházela z domu.
,,Mayo dělej já chci sednout !! " okřikla mě tak jako každý ráno a já se rozeběhla.Děkuju Moniko.Přiběhli jsme na zastávku a snažili se popadnout dech.
,,Dobré ráno " řekla mi a když jsem se na ní otočila.
,,Dobré..." zase jsem rudla.Široce jsem se usmála a když jsme jeli kolem zastávky musela jsem se zasmát.Uviděla jsem Marca jak kope do svýho auta.Autobus přijel a mi nasedli.
,,Proč na tebe ten kluk čekal ?? " zeptala se Monika a zvedala přitom obočí.
,,Nevim a je mi to jedno !! " odsekla jsem.
,,Je mi líto, že si včera nedorazila...určitě si zmokla " zamumlala.
,,Jo a pořádně...v pohodě snažim se na ten den zapomenout " mávla jsem rukou.
,,Jsi na nás naštvaná ?? " mlátila sebou na sedačce a dívala se na mě.
,,Jo " odpověděla jsem.Už jsme nemluvily.Zbytek cesty jsem vedle sebe mlčky seděly a já se dívala z okna zatímco Monika psala Taylerovi.
Vystoupila jsem a nechala Moniku daleko za sebou.Bylo mi to jedno ona stejně zase běží za svym ,,miláčkem,, jako vždy a vůbec jí nezajímá kam jdu.Celej její život se točí jenom kolem něj.Naštvaná jsem procházela chodbou školy když mi z jejího opačného konce začal zběsile mávat Dan.Měl na sobě upnutý rifle a koskovanou košily.Než jsem zjistila, že je gay byla jsem do něj zamilovaná.Vlastně mi to řekl poté, co jsem se mu vyznala.Přidala jsem do kroku.
,,Ahoj Dane " usmála jsem se na něj tím nejúpřímnějším úsměvem jaký jsem ve svém stavu dokázala a pozdravila ho.
,,Ahoj zlato " objal mě a políbil na tvář.Celou si mě prohlídl a jak ho znám v duchu zhodnotil moje oblečení.
,,Copak se děje ?? " zeptal se.Vždycky pozná když se něco děje.Vždycky.
,,Můžu se ti vyzpovídat ?? " zeptala jsem se smutně.Přikývl.Vrhla jsem se mu do náručí a on mě k sobě přitiskl...
,,A proto jsem naštvaná...třeba Monika se dneska vůbec neomluvila jen řekla : ,,je mi líto, že si nedorazila" co to sakra ?? Mohly se pro mě stavit když nabýrali Moniku nebydlíme od sebe tak daleko !! Kruci !! " vykřikla jsem a v tu chvíly zazvonilo na hodinu.
,,A já ti akorát chtěl nabídnout společnej večer se mnou a mým přítelem...tak rád to slovo říkám...přítel...přítel " rozesmál mě.Začala jsem se smát.Vypadal komicky při opakování slova přítel.Dan byl šťastnej.
,,Beru, ale jen když pro mě přijedete " usmála jsem se nakonec.
,,Neboj budeme tam " ujistil mě a naposledy mě objal.
Když jsem přišla do třídy učitel byl uprostřed výkladu.Naštval se, že jsem si ho dovolila přerušit.
,,Další den po škole slečno Martinézová...jestli se to bude ještě opakovat zavolám domů vašim rodičům " oznámil mi.Sedla jsem si do lavice a začala hledat učebnici literatury...
,,Tady !! " zavolal Dan a zvedl ruku.S tácem v ruce jsem došla až k němu a poté zaujala místo vedle něj.
,,Dane mohly byste přijet až po 5 hodině ?? " zeptala jsem se zatímco jsem otvírala pití.
,,Proč ?? " zamrkal.
,,Neboj nerozmyslela jsem si to jen jsem do 4 ve škole...bohužel jsme zase měli první hodinu milýho učitele takže jdu zpátky do třídy 315 " řekla jsem znuděně a napila se.
,,Dobře...noo víš já tak trochu taky, protože jsem přišel pozdě a noo řekněme, že když jsme měli Starouše (tak se řiká učiteli chemie a fyziky on je totiž strašně staromódní a starý) zazvonil mi telefon a já to zved " provinile se usmál.
,,Dane Marcusi jste zlobivý chlapec !! " zasmála jsem se.
,,Proto mi bude muset večer někdo jménem Ty naplácat " zasmál se.
,,Pitomče seš nechutnej " bouchla jsem ho do ramene.Zarazil se.
,,Promiň...nepotřebuju podrobnosti to je mezi váma...mezi tebou a Tyem " mrkla jsem na něj a začala jíst.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama