Nové a známé tváře

22. března 2016 v 15:35 | Sabi |  Život je život
Třetí den.Celý ráno jsem byla bombardovaná smska od Evy.Pořád chtěla abych za nima přišla na koupaliště.Když jsem se viděla v plavkách a zjistila, že nevypadam tak moc těhotně hodila jsem na sebe krátký letní šaty a vyrazila za nima.I když jít ven v 10 ráno je na mě dost brzo...

Cestou jsem se jen tak rozhlížela.Připadalo mi všechno takový divný a jiný.Zastávka ve který jsme dřív sedávali byla nová.Lavičky byli z parku pryč a stolů u hospody bylo o jeden míň.I když pak jsem si všimla, že přece jenom jedno místo, jedna věc je pořád stejná.Vedle budky naproti zastávce je byla a doufám, že dlouho bude nástěnka teda spíš tabule.Nástěnka na vzkazy.Přišla jsem blíž a najednou jsem si jen tak vzpomněla na svůj poslední vzkaz, kterej jsem na ní napsala.Když jsem se líp podívala všimla jsem si, že mi někdo odpověděl.Dva dny po mym odjezdu.To s těma vzkazama vymysleli ještě před náma.Stačí napsat datum pro koho to je a od koho.Ten komu byl vzkaz určenej si ho může vzít když chce jinak tam všechny musí zůstat.Začalo to jako hra a nakonec je z toho tohle.Přečetla jsem si celej svůj vzkaz a zasmála se sama sobě.Tak nějak jsem se nepoznávala.Asi jsem se změnila nebo, co.Připadala jsem si jiná.Už nejsem ta holka, co ráda hrála fotbal.Už nejsem ta holka, co měla vlastní skútr a už nejsem holka, co měla hodně kamarádů.Ten, kdo mi odpověděl byl Rob.Můj úžasnej Robert.
,,Postarám se o to zlato, zaplatí za to, co ti provedli.Miluju tě a bude se mi po tobě stejskat kočko tvůj Rob " přečetla jsem nahlas a chtělo se mi brečet.Nikdy by mě nenapadlo, že mě měl Rob tenkrát tak moc rád.Teď je to určitě minulost, ale i tak jsem ráda, že mě alespoň někdo miloval.Od mého vzkazu jsem přešla na další.Po přečtení celý nástěnky jsem se dozvěděla, co se tu za poslední roky stalo.Nejvíc mě zaujal vzkaz z roku 2010.Byl pro celou partu a člověk, co ho napsal se podepsal jako Vanilková lady.Nikoho takovýho neznam a nikdy jsem neznala.I když já jsem se v tuhle dobu do party už nějak nepočítala.V tom vzkazu bylo i moje jméno.Sice několikrát přeškrtnutý, ale šlo dost dobře přečíst.Nový vzkazy se dávali na ty starý a nástěnka bylo nějak přeplněná.Chtěla jsem sundat vzkaz od Roba a vzít si ho když mě někdo vyrušil.
,,Vrať to zpátky !! " vykřikl na mě dívčí hlas.
,,Moje odpověď " podívala jsem se na ní.Přišla mi povědomá.
,,To určitě !! Znám všechny, co na tu tabuli v posledních letech napsali !! Vrať to zpátky !! " křičela a šel z ní docela strach.
,,Proč ?? " zeptala jsem se a vzkaz neměla v plánu vrátit.
,,Tenhle vzkaz si nikdo nesmí vzít !! " trvala na svém.
,,Ale, co pravidla ?? " připla jsem ho zpět.
,,Tenhle vzkaz musí zůstat na svym místě...Rob to chtěl.Čekal, že se jednou Dája vrátí a odepíše mu.Zakázal nám ho i schovat pod novej vzkaz " odpověděla mi už trochu klidněji.Do očí se mi nahrnuli slzy.Vzala jsem si do ruky tužku.Vždycky tam nějaká je stejně jako papíry.Odepsala jsem mu.
,,R.P. + D.H. = 2012...co to má bejt ?? " zeptala se mě když si to nahlas přečetla.
,,On bude vědět " usmála jsem se a zamířila na koupaliště.Heh to jsem u toho stála přez půl hodiny...

,,Příště se domluvíme už na šestou, co ti tak trvalo ?? " zavolala na mě Eva jen mě zahlídla.
,,Někde jsem se zrdžela " usmála jsem se.
,,Deš se koupat ?? " prohlídla si mě.
,,Jo vezmu to po schodech " sundala jsem si šaty, boty a vlezla pomalu do vody.Eva skočila ze staváku a připlavala ke mě.
,,Kde máš kluky ?? " dala jsem si vlasy dozadu.
,,Jsou na statku...musej makat " zasmála se.
,,Maj tady ještě koně ?? " udělala jsem pár temp.
,,Už jenom 6 a ten zbytek je na závody " plavala ke schodum společně se mnou.Sedla jsem si na schody a ona se rozeběhla ke staváku.Měla jsem radost...

Plavali jsme a smáli se.Eva mi vyprávěla a já zase jí.Zajímalo by mě jakto, že se mi povedlo potkat
zrovna jí ?? Záhada.
,,Evino vylez z tý vody !! " zakřičel na ní někdo.Nevěděla jsem, kdo byla jsem otočená zády, ale ona ho určitě poznala, protože začala taky křičet.
,,Proč ?! " zeptala se.
,,Nemám náladu se z tebou hádat...jdeme hrát tak vylez !! " slyšela jsem, že jde blíž.Pořád jsem se neotočila.
,,Budu hrát s váma " probodla ho pohledem.
,,Okej, ale vylez musíme udělat síť " už byl trochu klidnější.
,,Dobře jdeme Dájo " konečně jsem se otočila a všimla si tří kluků.Dva stáli nahoře a ten třetí, co mluvil stál na schodech kus ode mě.Ani jednoho jsem nepoznala.Nečekaně.Lehla jsem si k Evče na deku a nasadila si její sluneční brejle.
,,Musíš se nám tu plíst ?! Mám tě plný zuby !! " zase jí odřikl.
,,A co uděláš když se vám budu dál plíst půjdeš si stěžovat mýmo bráchovi ?! " smála se.Ti dva kluci taky a nakonec i já.Dohadovali se celou dobu, co přidělávali tu síť.Věděla jsem, co dou hrát.Tenisball.Voleyball s tenisákem.Tu hru vymysleli Rob z Danem když byli malý.Ještě předtím než jsem je poznala.Už se tu hraje takovej 12 let.Možná víc.
,,Hej !! Chytáš bronz nebo, co ?? Poď nám pomoct !! " zavolal na mě.To je nervák.
,,Pro tebe nejsem hej !! Ne nechytám bronz...kde to mám podržet ?? " zakřičela jsem, ale pak jsem se zeptala docela mile.Vlezla jsem znovu do vody a pomohla jim se sítí...

,,Za hodinu příjdem.Evino varuju tě jestli ta síť nebude tak jak je něco ti už udělám !! " odešli.
,,Co to mezi ním a tebou je ?? " zeptala jsem se jí.
,,Nemáme se rádi.Spíš se nenávidíme.Vidíš to sama je to pako namyšlený.Musim z vody aby mohli hrát a pak řekne, že příjdou za hodinu to je fakt hovado !! " leželi jsme vedle sebe na dece.
,,Bylo to takhle vždycky ?? " upravila jsem si brejle.
,,Já už ani nevim, co si pamatuju tak jsem ho nikdy nemohla vystát...synáček starosty noo " zvedla se a zachvilku jsem slyšela šplouchnutí.Skočila do vody.
,,Počkej to byl Marek ?? " zvedla jsem se a popoběhla na první schod.
,,Jo...máš fakt blbýho pamatováka " zasmála se a začala plavat...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama