První setkání

1. března 2016 v 6:11 | Sabi |  HanEunHae
Pořád na to nedokážu zapomenout.Uvízl jsem v minulosti...
Seděl jsem na posteli, díval se před sebe a v hlavě si pořád dokola přehrával svou minulost.
Nekonečná telenovela...

,,Bráško mi to nestihneme !! " panikařila moje mladší sestra Hin.Držel jsem jí za ruku a snažil se běžet.Klopýtala a v obličeji byla celá ruda.
,,Nepanikař máme ještě 10 minut než se zavře brána " řekl jsem a zastavil se.Zamrkala.
,,Hae, co to děláš ?! Nemůžeme přijít pozdě !! " vykřikla.Z ruky jsem jí vytrhl batoh a hodil si ho přez rameno.Zakroutila hlavou, protože si přesně v tu chvíly uvědomila, co mě napadlo.Usmál jsem se na ní a během dvou vtěřin, aby nestihla zareagovat, jsem jí popadl do náruče a znovu se rozeběhl.
,,Nééé !! Pusť mě dolůůůůůů !! " pištěla a svýma malýma pětičkama mě tloukla do zad a břicha.
,,Už vidím bránu !! " zajásal jsem o něco později.To Hin už kopala i nohama a já měl, co dělat abych jí udržel.Nabral jsem poslední síly a když jsem proběhl bránu postavil jsem Hin zase na nohy.Lehce jsem se předklonil, ruce si položil na kolena a snažil se nadechnout.
,,Běž pří...jdu za teb...ou " zasýpal jsem a ukázal na budovu.Jak jí znám tak předtím než s radostným výkřikem ,,Zvládli jsme to !! " odběhla stihla se ještě uklonit na znamení díku.
Poté, co se mi do plic vrátil vzduch jsem se z posledních sil odebral za svou malou sestřičkou.Když jsem vešel do sálu překvapilo mě kolik lidí se přišlo podívat na mou sestru a její spolužáky.Byl to jejich den.Všichni udělají další krok.Už nikdy nebudou dětmi.Rozhlídl jsem se a nějaký čas mi zabralo než jsem zahlédl svou sestru obklopenou kamarádkami.
Zámavala mi.Ušklíbl jsem se a rozešel se směrem k nim.Byl jsem skoro u nich když do mě najednou někdo vrazil.Měl jsem, co dělat abych se udržel na nohou.Kdo to byl ?? A, kde se tady vzal ?? Těch pár kroků, co jsem před sebou ještě měl jsem nakonec došel třějíc si rameno.
,,Ahoj holky " usmál jsem se na Hininy kamarádky.
,,A-ahoj Op-oppa !! " usmála se na mě Jae Hee.Byla to nejlepší kamarádka mé malé sestřičky a byla do mě zamilovaná.Opravdu, nelžu !!
,,Oppa, kdy se s Jae Hee vezmete ?! " zasmál se dívčí hlas za námi.Otočil jsem se a letmo se usmál.
,,Zdravím Nano " pozdravil jsem svou spolužačku ,,až bude Jae Hee na vysoký tak se vezmeme, viď ?? " rozcuchal jsem jí (Jae Hee) mírně vlasy a mrkl na Nanu.
,,Hmm...noo až si dohraješ s dětma a přijď za námi, ano ?? " ruku mi položila lehce na rameno a poté jí sjela pomalu až k mým prstům.
,,Příjdu...určitě " usmál jsem se na ní.Tímhle dotykem mě nemůže vykolejit.
Ušklíbl jsem se a zvedl se z postele.V pokoji byla docela zima a já na sobě měl jen kalhoty od pyžama.Rozhlídl jsem se po pokoji.Jsem tu sám ostatně jako vždy jenže dnes mi pokoj přišel prázdnější než obvykle.Čím to jen může být ?? Moje první cesta vedla k lednici.Otevřel jsem jí, vyndal lahev vody a tu jsem si prohlídl.
,,Co to piješ za sračky Siwone ?? " zamumlal jsem do ticha.
,,To je moje..." odpověděl mi dost známý hlas.Otočil jsem se.
,,Kyuhyune ty tu ještě seš ?? " prohlídl jsem si kluka stojícího kus za mnou.
,,Chceš vypadat jak von nebo, co ?? " ušklíbl jsem se.On se podíval do země.
,,Noo ty máš zase náladu !! " rozhodil rukama, protočil očima a zachvilku bouchly dveře.Uchechtl jsem se, rozšrouboval víčko a napil se.
Seděl jsem na svém místě vedle své ,,malé,, sestry, která mě křečovitě držela za ruku.
,,Seš nervózní ?? " zeptal jsem se jí se spokojeným úsměvem.
,,Tss jasně, že ne !! " zaprskala.Mírně jsem zvedl ruku a donutil se jí podívat.Když si všimla jak moc má nehty zaryté v mé ruce pípla omluvu a zarazila se do sedačky...Celý sál byl potichu když ředitel Hininy školy pronášel svou řeč.Podíval jsem se na Hin.Hltala všechno, co ředitel říkal ostatně stejně jako všichni přítomní rodiče.Zývl jsem, natáhl nohy víc před sebe a protáhl se.Zavřel jsem oči, které jsem otevřel jakmile jsem zaslechl hlasy.Tlumené, ale srozumitelné.Otočil jsem se a rozhlídl se po sále.Nebyl jsem sám.
,,Hej opičí xichte tady to je !! " zakřičel rázný holčičí hlas.
,,Ty jedna mrňavá pijavice !! " nezůstla pozadu kluk s dost hezkým hlasem.Zakuckal jsem se smíchy.Takhle si můžou říkat jedině sourozenci.Za velkými dveřmi se ještě ozvali dvě rány a poté do sálu vešli dvě osoby.Kluk a dívka.Dívka měla na tváři úšklebek a pohledem probodávala svého bratra.Ten se jen vítězoslavně usmíval.Celý sál se na ně díval včetně mě samozřejmě.
,,Moc se omlouvám nemohli sme najít cestu " prohrábl si vlasy a podíval se na mě i když to, co řekl na mě rozhodně nebylo.Z jeho pohledu se mi rozbušilo srdce a tak jsem se otočil zpátky a zatímco jsem pomalu rudnul uklidňoval jsem se.
,,Už sem se bál, že nás svou návštěvou vůbec nepodstíte pane Lee Hyukjae " ušklíbl se ředitel a znovu se začal věnovat svému monologu.Znovu jsem se rozhlédl.Jeho oči se setkali s mými a já jen ztuhl.Usmál se a zamával mi.Zamrkal jsem.Cože ?!

Tohle bylo naše první setkání...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama